Přístupnost v UX

12 % lidí (US), z toho 16 % pracujících (UK) má speciální potřeby

Dohromady miliarda lidí na Zemi má speciální potřeby

70 % uživatelů Internetu nosí brýle — sice to nejsou uživatele se speciální potřebou, nicméně nekteré malé texty na spodku obrazovky se jim můžou číst blbě atp.

8 % mužů a 0,5 % žen je barvoslepých

90 % uživatelů se speciálními potřebami radši ze stránky odejde, než aby hlásili problém s přístupností

Lidi se stydí o svých problémech mluvit, takže to radši nechají být

Aplikace by měly být použitelné co nejširším spektrem uživatelů bez potřeby implementovat nějaké speciální adaptace (např. režim vysokého kontrastu atp.)

Diversifikace zákazníků je příležitost vydělat víc peněz

Tesco prý začalo vydělávat o dost víc, když učinili svůj portál plně přístupný

Zásada:

Navrhujte pro sebe za 20 let 😀

Druhy postižení

• Trvalé
  • barvoslepost (farbomylnosť)
  • zhoršené slyšení (hluchota)
  • fyzické (jedna ruka, …)
  • němost
• Dočasné
  • úraz
  • karpál
• Situační
  • nedostupnost připojení na telefonu
  • nový rodič (dítě)
  • ztížené podmínky (číšník, pracovník na stavbě, …)
  • rozptýlení, únava

Metody zajištění přístupnosti

• Kontrast barev
  • Indikovat status i jinak než jen barvou
• Možnost zvětšovat text (aspoň na 200 %)
• Ověřit, že můj návrh funguje v černobílém zobrazení
• Text odkazu by měl být víc než jen “více zde” (měly by fungovat bez kontextu)
  • Čtečky textů mají funkci “přečíst všechny odkazy na stránce)
• Alt texty u obrázků
• Nadpisy (lepší orientace v textu, nejen pro lidi s omezeními)
• Pozor na obrázkové ikonky, musí mít nějakou aria label nebo něco, co vysvětluje, co to dělá
• Fittsův zákon → malé vzdálenosti a velké objekty
• Možnosti cesty zpět,
• Prevence chyb (vím, že se můžou zmýlit, tak to udělám tak, abych tomu předešel už při návrhu UI)
• Nemím mít “keyboard trap” — když se pohybuju tabulátorem po stránce, nesmí mě to nikde chytit tak, že se nedokážu dostat ven
• Žádný vstup a výstup by neměl záviset pouze na zvuku
• Videa musí mít titulky (nejvyšší úroveň je znaková řeč pro případy, že daný člověk nemůže číst)
• Risk epilepsie a závratí
  • vyhnout se různým efektům, animacím spouštěným interakcí ze strany uživatele, atp.
  • blikání is a major no-no.
• Poruchy učení (dyslexie atp.)
  • Automatické změny obsahu mohou být velmi frustrující (automaticky se pohybující karusel)
  • V nejvyšší úrovni by neměl v UI být žádný časovač
  • Problém zapamatovat si instrukce a podle nich něco potom udělat (ty instrukce by měly být stále viditelné, aby se uživatel neztratil)
  • Zaběhnuté mentální modely se musí dodržovat (disketa == uložit)
• Situační problémy
  • reponsivní rozložení (telefony)
  • padající připojení (mobil pod zemí)
  • levný starý monitor (kontrast)
  • jednoduchý jazyk (ne každý je rodilý mluvčí)
  • možnost používat národní abecedy a jejich směry čtení a psaní (Čína, Japonsko, Izrael)

Velikost fontu aspoň 16 bodů (záleží na písmu), tenké fonty (s malou váhou) jsou nečitelné, délka řádku by měla být okolo 66 znaků (méně rozbíjí text do příliš malých skupin, víc nutí otáčet hlavu a bolí z toho oči)

Ty délky řádků možná nejsou podpořené daty, že si to jen myslíme (padlo na tom sdílení znalostí)

ARIA labels — sada atributu rozšiřující sémantické HTML

Přístupnost infobublinek — Musí být na správném místě, ikonka musí mít správný popisek („více informací“) a po kliknutí se musí otevřít ta bublinka

Úrovně WCAG

Redundant entry: Když už jsem jednou zadal nějaké info ve formuláři, tak se na něj nemají ptát znova

Kontent.ai a WCAG

Kontent.ai nesplňuje WCAG, nicméně je to věc produktových priorit: Je relativně drahý to implementovat, ale zatím nám to neprohrává žádný obchody. Většinou to u vládních agentur dokážeme uhrát na to, že my sice WCAG nesplňujeme, ale aplikace, který si na naší platformě postaví, můžou splňovat, co zákazník potřebuje.

Rychlá záplata — overlay platforms

Služby jako AccessiBe umí na nepřístupné stránce udělat pár změn, aby to čtečky umělý přečíst atp., nicméně je to oprava jen malé podmnožiny problémů a je to přiznání, „nemáme to pořešený“. Může to taky porušovat soukromí uživatelů, např. tím, že to zjišťuje, jestli používají čtečku — lidi tohle nemají rádi. Navíc to ukládá sušenky, který pak vyzrazujou další informace a porušují soukromí dále.

Obecnou radou je, nepoužívejte to, dělá to víc škody než užitku.