Millerův zákon

George Miller zjistil, že většina lidí si do krátkodobé paměti dokáže uložit 7 položek +/- 2.

Neznamená to, že např. v rozbalovací nabídce musí být max. 7 položek — uživatelé je neustále vidí, takže si je nemusí ukládat do krátkodobé paměti.

Rozšířit kapacitu paměti lze tzv. kouskováním, tzn. pokud dostaneme prvky v nějakých skupinách, mozek si zapamatuje ty skupiny, a tudíž víc jednotlivých prvků. (Např. jednotlivá písmena vs. krátká (byť nesmyslná) slova z nich utvořená.)

Např.:

• telefonní čísla jsou seskupovaná po trojicích a dvojicích;
• rozdělení registračních formulářů do několika stránek, kde se vždy zeptají na související otázky a snižují tím rozdělením kognitivní zátěž;

Texty je třeba rozdělovat vizuálně do odstavců, strukturovat ho nadpisy, obrázky, atp.

Základní poznatky

• Millerův zákon není o tom, kolik položek může navigace nebo nabídka v UI obsahovat.
• Rozdělujme informace do smysluplných skupin po 5-9 položkách, abychom nepřetěžovali krátkodobou paměť uživatelů.
• Všichni přirozeně seskupujeme informace.
• Při zvažování počtu možností bychom měli použít Hickův zákon